Rodokmen

Narodil jsem se 17.11.2009 v Praze, v chovatelské stanici Hoity–Toity Gang. Moje maminka se jmenuje Fella Bohemia Enjoy, ale všichni jí říkají Kenie, tatínek je z Německa a jmenuje se Walkendoerp´s Duewelchen Shaggy, ale doma mu říkají Loui. Já jsem prvorozený syn a jmenuju se Cronus Hoity-Toity Gang.

Jak to všechno bylo, před tím než jsem se narodil a po mém narození, až do 9.1.2010 si můžete přečíst na webových stránkách chovatelské stanice Hoity - Toity Gang  (www.cairnterrier.cz). Na těchto stránkách najdete také mého brášku Caruse a kdyby se Vám líbil, tak mu můžete nabídnout domov. Jsme, ale oba stoprocentní kerníci s PP, tak bych byl rád, kdyby se i bráška dostal k dvounožcům, kteří ho budou milovat.

A teď něco o mé nové smečce. Přijeli si pro mě v sobotu 9.1.2010 k mojí mamince Kenie a její paničce Lucii. Maminka už moji novou paničku znala, proto ji pěkně přivítala ona i tetička Kamei. Taky kamarádka čivava Lucinka a babička Que se k ní přihnaly a vítaly ji. To bylo pro mě znamení, že je hodná, když ji mají všichni rádi a já se budu u ní mít dobře. Tak jsem si jí šel očuchat a zjistil jsem, že už ji taky znám, protože se na nás s bráškou přišla podívat, když jsme byli ještě menší. Protože venku počasí za moc nestálo, spěchala domů.  Mě dali do přepravky a odnesli do velké skříně. Ještě tam byl jeden páneček, toho jsem neznal. Byl to syn mojí nové paničky, který přijel s ní. Pak si do té skříně vlezla taky nová panička a její syn a skříň se s námi dala do pohybu. Nelíbilo se mi to, tak jsem se poblinkal. Když se ta skříň zastavila, tak mě s mojí přepravkou odnesli někam, kde jsem to neznal ani podle pachu. Ale byl tam ještě jeden kerník Zerow, který je tmavě žíhaný jako moje maminka. Nejdřív jsem byl trochu rozhozený,  ale panička mě hladila a uklidňovala. Za hodinku už jsem řádil, stejně jako doma s bráškou.

Nový kamarád Zerow je na mě hodný a nechá se okusovat a rád se se mnou honí okolo stolu. Místečko na spinkání jsem měl připravené a jídlo bylo stejné jako u maminky. První noc mi bylo trochu smutno po bráškovi a mamince, ale jsem statečný kluk, tak přece nebudu plakat. A panička říkala, že se s nimi brzy zase uvidím.